Tereza Vincourová - malířka

Obyčejná holka z Moravy, která ráda tvoří. Od malička měla k umění blízko, ať už se jednalo o hudbu, focení, filmy nebo malbu.

Kdo je Ter?

Ahoj, jsem Tereza, obyčejná holka z Moravy, která ráda utíká od životních strastí i radosti do světa barev. Někdy utíkám, někdy se tam schovávám, někdy tím přenáším radost. Malování je můj koníček už pár let. Od malička jsem měla k umění blízko, ať už se jednalo o hudbu, focení, filmy nebo malbu.

Co o sobě říká?

Od 4 let jsem hrála na piano. Nebylo to tak, že bych jednoho dne přišla ze školky, práskla rukama na stůl a řekla: „Tak, rodičové, a od zítra chci chodit na hodiny klavíru.“ Ba ne, bylo to rozhodnutí mé mámy, která toužila mít doma asi druhého Wolfganga, ale bohužel nebo bohudík? Nestalo se tak 😊. Je fakt, že jsem u klavíru vydržela víc jak 10 let a prý mi to fakt šlo. No bodeť, když jsem musela denně trénovat min. 4 hodiny. Ale jak to tak bývá, v danou chvíli jsem mámu při každé hodině proklínala a teď ji za to děkuju. Je to krásný relax a svoboda, sednout si k pianu a hrát si.

U hudby jsem ale zůstala i v pubertě. Od cca 16 let jsem figurovala ve dvou kapelách. Jedna klučičí „Real“, kde jsem se chopila mikrofonu a druhá holčičí „La perilla“, kde jsem drtila basovou kytaru a opět, mikrofon. Hrozně ráda na ty časy vzpomínám. Procestovala jsem díky tomu celou republiku, poznala spoustu skvělých lidí a v neposlední řadě jsem měla možnost poznat ten pocit, jaké to je stát na podiu, hrát vlastní songy, které se líbí druhým, strávit týden ve studiu a poslouchat své CD v autě.

Světe div se, i my, punkáči, jsme dospěli a naše cesty se rozešly. Proto kapely zanikly a já začala studovat. Během studií jsem se umělecky nijak nečinila, až přišlo jednoho dne období, které nebylo moc šťastné, ale jak se říká, vše špatné je k něčemu dobré a já začala malovat. Naprosto jsem tomu propadla. Začala jsem s akvarelem a následně začala objevovat další různé techniky. Hrozně mi to pomáhalo, utéct od problémů. Až jsem u toho zůstala. Začala obrazy prodávat, měla několik výstav, ilustrovala knížku, vyrobila etikety na vína a vyrobila autorské plátěné tašky na podporu azylu se zachráněnými zvířaty.

Proč si zamilovala SimplyMix?

A protože mnohdy do malby tak moc zabřednu, že ztratím pojem o čase, je pro mě SimplyMix skvělou volbou. Můžu malovat s ním 😊. Popíjím během toho, co tvořím a neomezuje mě tak kručení v břiše. Jako druhou, obrovskou výhodu v něm vidím to, že je veganský. Já sama mám často problém sehnat něco, co mi dodá energii, zasytí mě a je to rostlinného původu. Proto mám SimplyMix tyčinky pořád v autě, Ready to drink v lednici a vždy když vím, že mě čeká dlouhá cesta, ať už vlakem nebo autem, jsem safe. A v neposlední řadě božsky chutná! Panebože, jak já jsem ráda za to, že je na trhu konečně takový produkt, který nechutná jak omítka a nemusím ho pít se zacpaným nosem, jak jsem mi u konkurence stávalo :D. Je to prostě skvělé po všech stránkách.